Vše o pitné vodě s MUDr. Františkem Zámolou: Díl druhý

Naše pitná voda je ve vodárnách upravovaná do minimálních standardů následujícími způsoby: sedimentaci, filtrací, chemickým zkvalitňováním a dezinfekcí chlorem. Ale toxické kovy, pesticidy, průmyslové chemikálie jsou v ní dále přítomné a dále ještě padesát chemikálií používaných k čištění vody, mrtvé bakterie zabité chlorem, karcinogenní trihalogenmetan vznikající z chloru, který například při dlouhodobé expozici způsobuje rakovinu jater a zažívacího traktu. Voda z kohoutku vás nezabije, krátkodobě neučiní nemocnými, ale není možné, aby vaše tělo správně fungovalo na jedech.

  Není dobré také věřit tomu, Že nás vodohospodáři mohou zachránit. Běžně se totiž v pitné vodě testuje jen přítomnost 30-60 různých chemikálií. Jenže existuje přes 60 000 chemických nečistot, které může pitná voda obsahovat. Například i ty nejlepší regulované chemické skládky vypouštějí odpad do podzemních vod. Vodohospodáři dělají, co můžou, ale je to příliš drahé, aby naše pitná voda byla dostatečně zdravá k pití. Navíc jen male procento z ní je určeno k pití. Většina se spotřebovává v koupelnách, pračkách a kuchyních.

  Nejčastější škodlivinou, která se objevuje v pitné vodě, jsou dusičnany. Původně toto znečištění vznikalo z fekálií, dnes je ale zdrojů tohoto typu znečištění mnoho, přičemž většina je průmyslového původu. Problém je, že z dusičnanů můžou vznikat dusitany, které jsou zdraví škodlivé, nebo nitrosaminy - vznikají v prostředí střev -, jež jsou karcinogenní. Voda znečištěná těmito látkami může ovlivnit hemoglobin, u malých dětí může vzniknout dokonce methemoglobinémie (methemoglobin je oxidovaná forma hemoglobinu, která nemůže přenést téměř žádný kyslík do tkání; jestliže je jeho koncentrace v červených krvinkách zvýšená, může se projevit tkáňová hypoxie, tj. nedostatek kyslíku - pozn. red.), která způsobuje dušnost v horším případě až smrt.

  Samozřejmě škodlivých látek je mnoho. Dále se ve vodě mohou objevit například těžké kovy. Jak už bylo řečeno, sleduje se v současné době v České republice asi 60 škodlivých látek - bakteriemi (způsobují zažívací problémy) počínaje, přes těžké kovy (ukládají se ve vnitřních orgánech a mohou způsobit mimo jiné neurotoxicitu), chemické látky používané v některých lécích, pesticidy a radionuklidy (tritium, radon, radium, izotopy uranu atp.) konče. Zjistilo se, že dlouhodobá expozice určitými dvanácti organickými látkami z konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení vzniku nádorových onemocnění s pravděpodobností přibližně 2x10^-7, tj. dvěma dodatečnými případy nádorových onemocnění na 10 milionů obyvatel. Samozřejmě toto číslo je zanedbatelné jen do té chvíle, pokud jedním z těchto dvou případů nejste vy sami nebo někdo blízký z vašeho okolí!

Může nám nějak uškodit chlor používaný k dezinfekci pitné vody?

  Ano, může, a to díky látkám, které vznikly jako vedlejší produkt dezinfekce chlorem nebo jinými silnými oxidačními činidly. Běžnými zástupci této skupiny látek jsou trihalogenmetany (THM), halogenoctové kyseliny (HAA), např. kyselina chloroctová (GAA). Povinné sledování těchto zdraví škodlivých látek se poprvé provádělo hlavně v USA a několika dalších zemích - v ČR provádí testování na jejich přítomnost od roku 2007 Státní zdravotní ústav. Bohužel dlouhodobá konzumace pitné vody s vyšší koncentrací HAA může mít negativní vliv na reprodukci (snížení počtu spermií) a může zvýšit riziko výskytu rakoviny a vývojových vad. Kyselina dichloroctmía (DCAA), která patří mezi halogenoctové kyseliny, Je ražena do skupiny 2B, tj. pravděpodobný lidský karcinogen. Dále byla u ní pozorována také imunotoxicita - negativní vliv na obranný systém. Musím také upozornit na tu skutečnost, že u halogenoctových kyselin je rizikové nejen jejich požití, ale i inhalace a kožní absorpce během mytí, sprchování nebo jiném domácím použití vody! Chlor obsažený V kohoutkové vodě má také souvislost s rostoucím počtem potravinových alergií! Tato chemikálie může u některých osob oslabovat snášenlivost k určitým potravinám. Vědci zjistili, že u dospělých osob s vysokou hladinou dichlorofenolu – vzniká přeměnou chloru v moči - je až o 80 % vyšší pravděpodobnost, že budou trpět potravinovou alergií.